magyar
  polski
  deutsch

 Košice
 Prešov
 Miskolc
 Užhorod
 Rzeszów
 

Novým šéfdirigentom ŠfK bude Robert Jindra
@ Kultúra -> Koncerty      Apr 08 2021 - 12:51 GMT
Štátna filharmónia Košice (ŠfK) ohlasuje zmenu na poste šéfdirigenta od nasledujúcej 53. koncertnej sezóny 2021/2022. Zbyněk Müller po 13 rokoch podá pomyselnú štafetovú šéfdirigentskú paličku svojmu nástupcovi, kolegovi z Českej republiky, Robertovi Jindrovi. Výmena sa zrealizuje v septembri 2021 v duchu kontinuity a nadväznosti na predošlé sezóny.
 
Pôsobenie na poste šéfdirigenta 13 sezón je v celosvetovom merítku výnimočné a odzrkadľuje to kvalitu spolupráce s orchestrom. O zmene šéfdirigenta sa na pôde ŠfK začalo prirodzene diskutovať v roku 2019, následne sa umelecká rada zhodla na novom mene. Viac približuje riaditeľka ŠfK Lucia Potokárová: „Zbyněk Müller vedie orchester od začiatku svojho pôsobenia v roku 2008 vysoko profesionálne. Vždy využíva skúšky orchestra na maximum a vytrvalo sa snaží o čo najprecíznejšiu interpretáciu. Jeho systematická, dlhodobá práca sa počas uplynulých 13 sezón odzrkadlila na zvyšovaní umeleckej úrovne, ako aj na stabilite a vyrovnaných výkonoch orchestra na domácich aj zahraničných pódiách.
 
Sústredenosť, precíznosť, premyslená koncepcia, inteligencia, istota, razancia, ale aj úprimné emócie – to všetko sú atribúty umeleckého rukopisu dirigentskej osobnosti Zbyňka Müllera. Vzájomná spolupráca so ŠfK bude pokračovať, nakoľko sa od 53. sezóny stáva Müller hlavným hosťujúcim dirigentom ŠfK. A čo si odnáša z dlhoročnej spolupráce so ŠfK samotný Zbyněk Müller? „Vedle spousty cenných dirigentských zkušeností a pocitu, že jsem dozrál, dojem určité naplněnosti toho poslání. Že to celé mělo smysl. Pøece jen – tøináct let je docela kus života a je pro mne velmi uspokojující, že zrovna s tímto kusem stráveným v pozici šéfdirigenta v Košicích mohu být navýsost spokojený.”
 
V duchu kontinuity
 
Pre budúceho šéfdirigenta ŠfK Roberta Jindru nie sú Košice krokom do neznáma. Naopak, má k mestu, ako aj k orchestru ŠfK, vrúcny vzťah: „Musím øíci, že z mé strany jsem ihned pocítil úžasnou energii a souznění se zdejším orchestrem. Takzvaně pøeskočila jiskra. Velmi rád a s velkým nadšením jsem pøijal nabídky ke společným projektùm. Když mne paní øeditelka oslovila s nabídkou o užší spolupráci, byl jsem na jednu stranu pøekvapen, ale zároveň nesmírně potěšen. Během našich společných projektù byla pokaždé pøátelská, kreativní a tvùrčí atmosféra. Víte, když mezi hráči a dirigentem vznikne opravdu dobrý vztah, vzájemný respekt a symbióza, je to podle mého základ úspěšné a oboustranně prospěšné spolupráce. A já to tak u košické filharmonie cítím.” 
 
Robert Jindra je dirigentom, ktorý môže svojimi kvalitami bezpochyby nadviazať na skvelú prácu Zbyňka Müllera. V ŠfK veria, že umeleckú úroveň telesa dokáže udržať a naďalej rozvíjať kvality a konkurencieschopnosť orchestra v medzinárodnom meradle. Jeho bohaté skúsenosti, manažérske schopnosti, či spolupráca s mnohými významnými umelcami a inštitúciami dokáže iste zúročiť v pozícii šéfdirigenta ŠfK. Nezanedbateľná je aj Jindrova mimoriadna dramaturgická rozhľadenosť a nekonvenčné nápady. Tie budú cenným vkladom do programu nasledovných sezón Štátnej filharmónie Košice.
 
Zbyněk Müller sa s postom šéfdirigenta ŠfK rozlúči koncertom 24. júna 2021, na ktorom so „svojím" orchestrom uvedie cyklus symfonických básní „Má vlast" Bedøicha Smetanu. Inauguračný koncert Roberta Jindru je plánovaný na 7. októbra 2021 pri otvorení 53. koncertnej sezóny Štátnej filharmónie Košice.
 
 
Kontakt pre médiá:
Lucia Radzová, PR manažérka ŠfK
 
 ooo
 
Rozhovor s Robertom Jindrom
 
Ako dobre poznáte orchester Štátnej filharmónie Košice? 
Díky tomu, že jsem měl možnost s košickou filharmonií již vícekrát spolupracovat, troufám si øíci, že jsme se vzájemně, jak po umělecké, tak i lidské stránce, poznali dobøe. Dokonce mám v orchestru již několik pøátel.
 
Čím vás oslovila Štátna filharmónia Košice, že ste prijali ponuku na post šéfdirigenta? 
Víte, byla to taková „láska na první pohled“. Poprvé jsem do Košic měl možnost pøijet pøi nastudování Janáčkovy Její pastorkyně v Košické opeøe. Krásné město a jeho atmosféra na mne velmi zapùsobili. Poznal jsem zde mnoho skvělých kolegù a lidí, zkrátka cítil jsem se tady od samého začátku skvěle po všech stránkách. Pak pøišla nabídka od nynější paní øeditelky Potokárové ke spolupráci pøi zahajovacím koncertě sezóny. Byl jsem nesmírně potěšen, že šlo o symfonický koncert, protože jsem byl (bohužel) „zaveden“ jako výhradně operní dirigent. Musím øíci, že z mé strany jsem ihned pocítil úžasnou energii a souznění se zdejším orchestrem. Takzvaně pøeskočila jiskra. Velmi rád a s velkým nadšením jsem pøijal i další nabídky ke společným projektùm. Když mne paní øeditelka oslovila s nabídkou o užší spolupráci, byl jsem na jednu stranu pøekvapen, ale zároveň nesmírně potěšen. Během našich společných projektù byla pokaždé pøátelská, kreativní a tvùrčí atmosféra. Víte, když mezi hráči a dirigentem vznikne opravdu dobrý vztah, vzájemný respekt a symbióza, je to podle mého základ úspěšné a oboustranně prospěšné spolupráce. A já to tak u košické filharmonie cítím.
 
Aká je vaša vízia spolupráce? 
Pøedevším adekvátně navázat na 12ti letou, a podle mého názoru velkou éru, kdy v čele orchestru stál mùj vážený kolega Zbyněk Müller. Udělal zde skutečně obrovský kus poctivé práce a beze sporu posunul kvalitu orchestru vysoko. Chtěl bych tedy na jeho výsledky dobøe navázat a rozvíjet je. A v ideálním pøípadě bych rád tuto pomyslnou laťku posunout ještě o kousek výš. 
 
Plánujete sa podieľať aj na dramaturgii koncertnej sezóny? 
To byl jeden z hlavních dùvodù, proč jsem nabídku pøijal. Paní øeditelka Potokárová je skvělá manažérka, upøímný člověk, ví, co chce, ale umí také naslouchat. Už pøi pøedchozích projektech se mnou velmi pečlivě probírala dramaturgii koncertu. Někdy mě musela (a bude muset ) trochu krotit. Já totiž velmi rád vyhledávám a objevuji rarity, málo uváděná díla, a mým pøáním je ukázat, že oblast klasické hudby je nekonečný oceán, který skrývá stále mnoho nepoznaných pokladù. I v tomto duchu společně s paní øeditelkou komunikujeme a velmi mě těší, že společně budujeme směr, jakým by se měla ubírat naše cesta. Naším cílem je, aby celková dramaturgie koncertních sezón byla vyvážená, aby zahrnovala jak atraktivní tituly, zajímavé osobnosti i již zmíněná méně známá díla napøíč všemi hudebními styly. Aktuálne sa intenzívne venujete opere. Môžeme očakávať, že sa jej budete venovať aj v Košiciach? 
Jeden z hlavních podnětù pøijít k symfonického orchestru bylo odklonit se od „nálepky“ operní dirigent. Tudíž bych se zde rád věnoval pøevážně symfonické tvorbě. Nicméně díky tomu, že jsem pøed dirigováním vystudoval i operní zpěv, a mé velké lásce k vokální tvorbě, bude mùj pøíklon k vokálně symfonickým opusùm asi zøejmý. S paní øeditelkou jsme diskutovali i o koncertním uvedení opery, která vybočuje z běžné dramaturgie zdejšího divadla. 
 
Na druhej strane, máte niektorú symfonickú skladbu ako svoj sen, ktorý by ste si chceli naplniť so ŠfK? 
To je otázka, na kterou byste musela najít několikastránkový formát. Jak již bylo výše zmíněno, těžiště mé dosavadní umělecké činnosti spočívalo pøevážně v dirigování opery. Zaplať pánbùh se ale tento mùj „operní cejch“ daøí umazávat a čím dál více mne oslovují ke spolupráci i symfonické orchestry. Velice rád, a nyní již pravidelněji spolupracuji napøíklad s Ostravskou filharmonií či Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Chci tím øíci, že jestli v operní oblasti mám opravdu nemalý repertoár za sebou a svùj velký splněný sen také (tím je Smetanova Libuše ve „zlaté kapličce“ v Národní divadle v Praze) tak v symfonickém repertoáru mám velmi co dohánět. Cítím to tak trochu jako svùj handicap. Pokud bych měl pøeci jen i v této oblasti øíci nějaké své sny pak by určitě padla jména jako A. Bruckner, H. Rott, F. Schmidt, C. Debussy, W. Williams, J. B. Foerster... já vám to øíkal, nebere to konce.
 
Čo by ste chceli v Štátnej filharmónii Košice zlepšiť, resp. na čo prvé sa zameriate? 
Víte, já jsem vlastně člověk, který je věčně nespokojený. I po tom nejúspěšnějším koncertě nebo pøedstavení sedím a ihned pøemýšlím, co vše nebylo úplně optimální, co je nutné zlepšit. Nejhorší podle mého je, když by člověk byl sám se sebou spokojený. Umění je sice věc nezměøitelná, je to kreativní činnost, jejíž vyvrcholení však nemá v interpretační rovině žádného objektivního soudce. Mým cílem je se zaměøit na možné technické nedostatky, které už jasně identifikovatelné jsou. Chtěl bych co nejvíce rozšíøit dramaturgii o rozličné hudební styly, aby hráči měli možnost se na nich technicky i interpretačně rozvíjet a pochopitelně pøizvat dirigenty, kteøí orchestru budou i v tomto směru pøínosem. Nechci však pùsobit jako mnozí nově nastupující šéfové („vlk taky sliboval“). Jeden mùj velmi dobrý známý muzikant z orchestru Národního divadla øíkává „kecy nemaj cenu, ukázaná platí“. Takže se pojďme pustit do práce.
 
Na čo sa v Košiciach najviac tešíte?
Na čas strávený pøi společném muzicírování, na radost v očích z úspěšného provedení nejen hudebníkù a celého týmu, který je také svým pøístupem a zaujetím, byť publikem neviděn, také hnacím motorem této instituce, ale pøedevším na pohled do plného sálu našich divákù! To bych pøál nám všem!
 
 
 
Rozhovor so Zbyňkom Müllerom
 
Stráviť 13 sezón v jednom orchestri na pozícii šéfdirigenta je netradičné a obdivuhodné. Čo vás udržalo v Štátnej filharmónii Košice tak dlho?
Tak asi nejjednodušší by bylo øíct, že se mi tam líbilo. Ale pojďme být trochu konkrétní. Již krátce po svém pøíchodu v roce 2008 jsem zjistil, že orchestru vyhovuje mùj zpùsob práce a komunikace a naše spolupráce se záhy ukázala jako plodná. Proto jsem vùbec neváhal, když mi tehdejší øeditel pan Július Klein nabídl po tøech letech prodloužení o dalších pět. Tato doba byla podobná, ve znamení hmatatelného rùstu orchestru, provázeného i generační výměnou na některých dùležitých pozicích. Též jsem se snažil pravidelně zaøazovat programy vedoucí více k práci s jednotlivými skupinami (napø. smyčce x døeva), protože jsem cítil, že potøebujeme ujít ještě velký kus cesty směrem k ansámblové høe a vùbec vyšší kultuøe hraní. Další prodlužování mého mandátu pøineslo ještě větší stabilizování našich vztahù. Všichni již věděli, co asi hned v pondělí budu chtít a práce nám již pøi první zkoušce i vzhledem k dobré pøipravenosti, kterou jsem vyžadoval, začala jít daleko rychleji a s lepším výsledkem. Pøišly nelehké roky zpùsobené finanční krizí a já jsem zjistil, že orchestr ŠfK má i lidsky báječnou vlastnost ve smyslu sounáležitosti s vedením a ani v této složité době jsme nepøestali stejně efektivně a snaživě pracovat. Je potøeba ale také podotknout, že výsledky naší práce prezentované hlavně na koncertech v Dome umenia byly (a jsou) velmi umocněny naprosto nádherným, inspirativním a akusticky blahodárným prostøedím tohoto sálu. Tak se pro mě mnohé z koncertù staly opravdovými zážitky, které ve mně znovu a znovu podněcovaly touhu se do Košic vracet, pøestože mi bylo jasné, že bude potøeba jednou skončit. Proto jsme k mému již tak dlouhému funkčnímu období ještě dále pøidávali, až se z toho vyklubalo neuvěøitelných tøináct let. Je úžasné, že ani po této době, která mimochodem pøedstavuje více než 150 společných koncertù, jsme si nezačali lézt na nervy a mám stále pocit, že se s orchestrem navzájem rádi vidíme.
 
 
Ak by ste mali charakterizovať špecifikum košických filharmonikov, čo by to bolo? 
V prvé øadě je to jedna naprosto nádherná vlastnost – ti lidé mají očividnou a nakažlivou radost z toho, že hrají, dokonce i že zkoušíme. Je to takové – někdy až odzbrojující a atmosféra hlavně pøi koncertech (a zvlášť tehdy, když máme na pultech nějaký repertoár, který orchestru sedí) je zkrátka fantastická.  A pokud bych měl zmínit nějaké specifikum interpretační, pak bych asi v prvé øadě zmínil velký cit pro slovanský repertoár, zvláště snad ruský. Jakmile pøijde nějaký Rimskij-Korsakov, Musorgskij či Borodin (a samozøejmě Čajkovskij, ale toho rádi všude), činí mi to většinou obzvláštní radost.Také se musím pøiznat, že se někdy cítím být až poněkud rozmazlený, protože zvláště v některých skupinách mě tak dobøe a ochotně jako dirigenta „čtou“, že mi stačí jen nepatrně naznačit, nebo se i jen podívat, a už mám, co jsem si pøál. Nemusím asi vysvětlovat, jak moc je toto pro dirigenta pøíjemný pocit.
 
Čo si odnášate z mnohých rokov spolupráce so ŠfK?
Vedle spousty cenných dirigentských zkušeností a pocitu, že jsem dozrál (pøestože, jak známo, dirigent zraje pomalu až do smrti), dojem určité naplněnosti toho poslání. Že to celé mělo smysl. Pøece jen – tøináct let je docela kus života a je pro mne velmi uspokojující, že zrovna s tímto kusem stráveným v pozici šéfdirigenta v Košicích mohu být navýsost spokojený.
 
Na ktoré koncerty si najradšej spomínate?
Vzpomínky, které i po dlouhé době nezačínají blednout, zahrnují tøeba dávné provedení Verdiho Requiem, dále Requiem a Stabat Mater Dvoøákovo a jiných vokálně instrumentálních děl a také částí oper. Krásný nezapomenutelný zážitek mi pøinesl koncert s Gidonem Kremerem. Z posledních let bych snad mohl jmenovat úspěšné hostování na BHS, kam jsem se se „svým“ orchestrem dostal až po mnoha letech, v jubilejní 50. sezóně. Určitě musím vzpomenout ještě šťastné, snad i památné provedení Beethovenovy Missy Solemnis v Košicích. Poslední takový intenzivní zážitek, pokud si vzpomínám, mi pøineslo naše vystoupení v berlínském Konzerthausu. Ale radosti z koncertù bylo opravdu hodně.
 
Pandémia hlboko poznačila vaše ostatné sezóny vo funkcii šéfdirigenta ŠfK (51. a 52. koncertnú sezónu). Mnoho produkcií sa neuskutočnilo. Ak by ste mali možnosť, ktoré projekty by ste ešte rád realizovali?
Je pravda, že kdybychom ještě pøed dvěma lety tušili, jaký fatální dopad bude mít covidová pandemie na dvě zmíněné sezóny, asi by tato nebyla moje poslední. Jistě nemá smysl vyjmenovávat všechno, na co jsem se těšil, ale snad zmíním alespoň Hindemithova Malíøe Mathise, Berliozovu Fantastickou symfonii, Beethovenovu Devátou a Stravinského Ptáka Ohniváka. Pokud by se něco z toho ještě podaøilo realizovat, velmi by mě to potěšilo.
 
V každom prípade, od septembra 2021 sa stanete hlavným hosťujúcim dirigentom ŠfK, možno sa niečo z vašich plánov bude realizovať v budúcnosti vďaka tomu. Uvažujete už nad tým?
Uvažujeme, ale zatím jsou plány poněkud v hrubých obrysech, protože koncertù pøesunutých do budoucna bude obecně dost, ale sezóna se jaksi nafouknout nedá.
 
Ohliadnuc sa za ostatnými rokmi, isto vidíte v orchestri značný progres. Chceli by ste, aby sa v ňom niečo konkrétne zachovalo aj do budúcnosti?
Chtěl bych, aby se v něm zachovalo všechno! A pokud možno ještě tøeba i něco pøidalo… To je takový, myslím, mùj typický postoj. Já jsem vždy kromě spokojenosti s dílčím pokrokem, který jsme zrovna v nějakém tom týdnu dokázali, vnímal i naše rezervy. Všichni to o mně vědí – že jsem tøeba v určité chvíli spokojen, ale málokdy (ale neøíkám, že nikdy!) mi to zcela stačí. Ale tato moje – a dovedu si pøedstavit, že z dlouhodobého hlediska asi protivná – vlastnost orchestru ještě nezačala vadit, nebo alespoň ne pøíliš. To je obdivuhodné a skvělé pozitivum, které bych si moc pøál v Košicích pocítit i v budoucnosti, pøestože v pozici dirigenta hostujícího si budu moct dovolit být podstatně spokojenější, na což se moc těším!
 
V duchu kontinuity, kde by ste chceli vidieť orchester ŠfK o pár rokov a čo by ste poradili svojmu nástupcovi?
Tuším, že orchestr má teď pøed sebou ne úplně lehké období. Ten dlouhý covidový pùst, i s pøihlédnutím k některým nesporným pøínosùm v podobě komorních koncertù a vùbec zkušenosti s natáčeními do online prostoru, se nemùže negativně neprojevit na kondici orchestru jako celku. Všechny skupiny nemohly být stejně vytížené, nemohli jsme pracovat obvyklým zpùsobem. Zastavily se konkurzy a tím i možnost kontinuálně øešit, co je poøád tøeba. Proto bych pøál svému nástupci Robertu Jindrovi, aby společně s vedením dokázal nějakým citlivým, ale zároveň z uměleckého hlediska dostatečně nekompromisním zpùsobem všechny tyto věci opět nastartovat, aby za těch pár let orchestr ještě dále vyrostl. Rád budu ten vývoj z pozice hostujícího dirigenta sledovat, ale rozhodně bych nechtěl nikomu nic radit, protože je žádoucí, aby každý pohlížel svojí optikou a měøil vlastním metrem. Naštěstí jsou teď ve vedení filharmonie opravdu skvělí a kreativní lidé (zejména paní øeditelka Lucia Potokárová mě v tomto smyslu nepøestává udivovat), takže vše pùjde jistě dobrým směrem. Dokonce si myslím, že tento tým bude jistě hledat i cesty, jakým zpùsobem ovlivnit akustiku sálu Domu umenia, aby se v něm nejen krásně hrálo, ale také efektivněji zkoušelo, protože současný stav je takový, že dělá výkony obecně daleko lepšími, než jaké skutečně jsou. Je to pøíjemné, ale na jiném „bojišti“ pak někdy bývá těžko.
 
Okrem angažmán v ŠfK pôsobíte v Národnom divadle v Prahe a učíte na HAMU. Prezradíte, či sa budú vaše kroky uberať aj novým smerom?
Jistě se budu více rozhlížet, kvùli závazkùm v Národním divadle i častým cestám do Košic jsem musel ledacos odmítnout. Těžko nyní tušit, jak postcovidová doba změní koncertní provoz obecně, ale trochu se obávám, že k lepšímu to nebude. Na druhou stranu, tak jak neočekávaná změna plánù zpùsobila, že je na světě skvělé CD s Cikkerem, mùže se stát i něco podobného někde jinde, kde to člověk nečeká. Na jakékoli prozrazování je teď každopádně ještě pøíliš brzy.
 
CV Zbyňka Müllera: https://www.sfk.sk/sk/dirigenti-a-orchester
 
Pripravila Lucia Radzová
 
Zdroj: RO SSN
  |   tlačiareň
 
pošli na vybrali.sme.sk pošli do vybrali.sme.sk

Zdielať tento článok na Facebooku

 
(c) - autorské práva Box Network s.r.o., prevádzkovate¾ www.cassovia.sk . Všetky práva vyhradené. Opätovné vydanie alebo rozširovanie obsahu tejto obrazovky bez predchádzajúceho písomného súhlasu Box Network s.r.o. je výslovne zakázané. Viac informácií: marek@box.sk